|
|
Role of Potassium Channels in the Regulation of Vascular Smooth Muscle Tone
Bencze, Michal ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Draslíkové kanály majú poprednú úlohu v regulácii membránového potenciálu buniek hladkého svalu ciev. Membránový potenciál má priamy vplyv na cievny tonus. V hladkom svale ciev poznáme štyri druhy draslíkových kanálov. Napäťovo-ovládané K+ kanály (KV) sú schopné reagovať na depolarizáciu svojím otvorením. Vápnikom-aktivované K+ kanály (KCa) z rovnakej génovej rodiny sú aktivovateľné nie len napätím, ale aj zvýšenou koncentráciou intracelulárneho Ca2+. Dovnútra-usmerňujúce K+ kanály (KIR) svojou zvyšujúcou sa von smerujúcou vodivosťou v negatívnych hodnotách amplifikujú draslíkový prúd a pôsobia ako senzor zvýšenej K+ koncentrácie v extracelulárnom priestore. Prepojenie medzi metabolizmom a membránovým potenciálom vytvárajú ATP-senzitívne K+ kanály (KATP). Funkcia K+ kanálov je dôležitá aj v endoteli, ktorý uvoľňuje množstvo vazodilatačných a vazokonstrikčných látok. Abnormálna expresia K+ kanálov sa vo veľkej miere podieľa na remodelácii ciev počas hypertenzie.
|
|
|
Adheze monocytů k endotelu a aterogeneze
Kauerová, Soňa
Přes dostupnou a efektivní terapii hypercholesterolémií a hypertenze je v západním světě mortalita v důsledku kardiovaskulárních chorob stále velice vysoká. Zánětlivé změny v arteriální stěně, ale i v tukové tkáni hrají zásadní roli v rozvoji aterosklerózy. Makrofágy se uplatňují v procesu aterogeneze již od iniciace rozvoje, kdy ještě ve formě monocytů adherují a migrují do arteriální stěny v důsledku aktivace endotelu a stimulace prozánětlivě působícími látkami. Je známo, že tuková tkáň je významným endokrinním orgánem a součástí tukové tkáně je velké množství makrofágů schopných produkovat řadu prozánětlivě působících cytokinů a přispívat k rozvoji mírného chronického zánětu, zásadního v rozvoji aterosklerózy. Ve vzorcích subkutánní, viscerální a perivaskulární tukové tkáně (SAT, VAT, PVAT) od zdravých subjektů jsme analyzovali makrofágy a jejich polarizaci, genovou expresi prozánětlivých cytokinů a vliv látek uvolněných VAT na míru adheze monocytů k endotelu. V některých analýzách doplnili o vzorky SAT, VAT a PVAT od pacientů s angiologicky potvrzenou chorobou periferních cév (PAD). Výsledky jsme porovnávali jednak mezi skupinami zdravých a nemocných subjektů, mezi jednotlivými typy tukové tkáně v rámci skupin (SAT, VAT, PVAT) a dále jsme analyzovali případné vztahy k rizikovým faktorům...
|
|
|
Phenotypical characterization of the healthy human cornea and the alterations caused by posterior polymorphous corneal dystrophy
Reinštein Merjavá, Stanislava ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Martínek, Jindřich (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Cíle: Cílem práce bylo charakterizovat pomocí vybraných protilátek zdravou lidskou rohovku a rohovku od pacientů se zadní polymorfní dystrofií rohovky (ZPDR). I když je toto onemocnění považováno za ojedinělé, v České republice se nachází jeden z největších souborů pacientů s tímto postižením. To velmi dobře umožnilo sledovat změny na úrovni klinické, buněčné i molekulární. Materiál a metody: K experimentům byl použit soubor 25ti kontrolních rohovek a soubor rohovek od 16ti pacientů se ZPDR. Imunocyto- a imunohistochemicky byly detekovány epiteliální (cytokeratiny) a mezoteliální márkry (mesothelin, kalbindin 2 a protein HBME-1) ve všech vrstvách kontrolních rohovek. Výskyt jednotlivých márkrů byl potvrzen i molekulárními metodami (RT-PCR a Western blot). U rohovek se ZPDR byly sledovány změny v expresi cytokeratinů a ve složení extracelulární matrix (kolagenu IV a VIII). Pro objasnění původu abnormálních endotelových buněk u pacientů se ZPDR po transplantaci rohovky, které způsobují relaps onemocnění, byly současně použity dva metodické postupy; nepřímá fluorescenční imunohistochemie a fluorescenční in situ hybridizace. Výsledky: V rohovkách pacientů se ZPDR byly charakterizovány změny na úrovni exprese cytokeratinů v abnormálním endotelu (silná pozitivita pro cytokeratiny 7, 19, 8 a 18, slabší...
|
|
|
Adheze monocytů k endotelu a aterogeneze
Kauerová, Soňa
Přes dostupnou a efektivní terapii hypercholesterolémií a hypertenze je v západním světě mortalita v důsledku kardiovaskulárních chorob stále velice vysoká. Zánětlivé změny v arteriální stěně, ale i v tukové tkáni hrají zásadní roli v rozvoji aterosklerózy. Makrofágy se uplatňují v procesu aterogeneze již od iniciace rozvoje, kdy ještě ve formě monocytů adherují a migrují do arteriální stěny v důsledku aktivace endotelu a stimulace prozánětlivě působícími látkami. Je známo, že tuková tkáň je významným endokrinním orgánem a součástí tukové tkáně je velké množství makrofágů schopných produkovat řadu prozánětlivě působících cytokinů a přispívat k rozvoji mírného chronického zánětu, zásadního v rozvoji aterosklerózy. Ve vzorcích subkutánní, viscerální a perivaskulární tukové tkáně (SAT, VAT, PVAT) od zdravých subjektů jsme analyzovali makrofágy a jejich polarizaci, genovou expresi prozánětlivých cytokinů a vliv látek uvolněných VAT na míru adheze monocytů k endotelu. V některých analýzách doplnili o vzorky SAT, VAT a PVAT od pacientů s angiologicky potvrzenou chorobou periferních cév (PAD). Výsledky jsme porovnávali jednak mezi skupinami zdravých a nemocných subjektů, mezi jednotlivými typy tukové tkáně v rámci skupin (SAT, VAT, PVAT) a dále jsme analyzovali případné vztahy k rizikovým faktorům...
|
|
|
Use of corneal endothelium and amniotic membrane for transplantation purposes.
Šmeringaiová, Ingrida ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Netuková, Magdaléna (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Část I: Endotelové buňky tvoří zadní vrstvu rohovky a jsou důležité pro udržení její průhlednosti. Dysfunkční endotel lze obnovit pouze transplantací. Globální nedostatek rohovek dárců vyžaduje hledání alternativních způsobů léčby. Přípravu štěpu metodami tkáňového inženýrství komplikuje nízká proliferační kapacita endotelu. Dosud nebyl definován marker, jenž by byl exprimován pouze endotelem a nebyla potvrzena existence kmenových buněk pro endotel. Připravili a zavedli jsme protokol pro kultivaci endotelových buněk z tkáně určené k výzkumu, tj. korneosklerálních rimů získaných po transplantaci nebo rohovek vyřazených z transplantačního procesu. Sledovali jsme lokalizaci vybraných proteinů, včetně markerů kmenových buněk, v nativní tkáni a v primárních buněčných kulturách. Z jedné hypotermicky uskladněné tkáně jsme připravili až 6,4 cm2 buněk endotelu, které měli buněčné rysy srovnatelné s nativním endotelem. Tímto přístupem lze zvýšit množství endotelu pro výzkumné či transplantační účely. Pomocí nepřímé imunohistochemie jsme prokázali, že žádný z dříve navrhovaných molekulárních markerů endotelu není pro tyto buňky specifický a detekovali jsme expresi markerů kmenových buněk v celé vrstvě endotelu. Na modelu prasečí rohovky jsme po navození cenrálního poškození endotelu sledovali jeho reparační...
|
|
|
Adheze monocytů k endotelu a aterogeneze
Kauerová, Soňa ; Králová Lesná, Ivana (vedoucí práce) ; Kraml, Pavel (oponent) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
Přes dostupnou a efektivní terapii hypercholesterolémií a hypertenze je v západním světě mortalita v důsledku kardiovaskulárních chorob stále velice vysoká. Zánětlivé změny v arteriální stěně, ale i v tukové tkáni hrají zásadní roli v rozvoji aterosklerózy. Makrofágy se uplatňují v procesu aterogeneze již od iniciace rozvoje, kdy ještě ve formě monocytů adherují a migrují do arteriální stěny v důsledku aktivace endotelu a stimulace prozánětlivě působícími látkami. Je známo, že tuková tkáň je významným endokrinním orgánem a součástí tukové tkáně je velké množství makrofágů schopných produkovat řadu prozánětlivě působících cytokinů a přispívat k rozvoji mírného chronického zánětu, zásadního v rozvoji aterosklerózy. Ve vzorcích subkutánní, viscerální a perivaskulární tukové tkáně (SAT, VAT, PVAT) od zdravých subjektů jsme analyzovali makrofágy a jejich polarizaci, genovou expresi prozánětlivých cytokinů a vliv látek uvolněných VAT na míru adheze monocytů k endotelu. V některých analýzách doplnili o vzorky SAT, VAT a PVAT od pacientů s angiologicky potvrzenou chorobou periferních cév (PAD). Výsledky jsme porovnávali jednak mezi skupinami zdravých a nemocných subjektů, mezi jednotlivými typy tukové tkáně v rámci skupin (SAT, VAT, PVAT) a dále jsme analyzovali případné vztahy k rizikovým faktorům...
|
|
|
Role of Potassium Channels in the Regulation of Vascular Smooth Muscle Tone
Bencze, Michal ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Draslíkové kanály majú poprednú úlohu v regulácii membránového potenciálu buniek hladkého svalu ciev. Membránový potenciál má priamy vplyv na cievny tonus. V hladkom svale ciev poznáme štyri druhy draslíkových kanálov. Napäťovo-ovládané K+ kanály (KV) sú schopné reagovať na depolarizáciu svojím otvorením. Vápnikom-aktivované K+ kanály (KCa) z rovnakej génovej rodiny sú aktivovateľné nie len napätím, ale aj zvýšenou koncentráciou intracelulárneho Ca2+. Dovnútra-usmerňujúce K+ kanály (KIR) svojou zvyšujúcou sa von smerujúcou vodivosťou v negatívnych hodnotách amplifikujú draslíkový prúd a pôsobia ako senzor zvýšenej K+ koncentrácie v extracelulárnom priestore. Prepojenie medzi metabolizmom a membránovým potenciálom vytvárajú ATP-senzitívne K+ kanály (KATP). Funkcia K+ kanálov je dôležitá aj v endoteli, ktorý uvoľňuje množstvo vazodilatačných a vazokonstrikčných látok. Abnormálna expresia K+ kanálov sa vo veľkej miere podieľa na remodelácii ciev počas hypertenzie.
|
|
|
Adheze monocytů na endotel in vitro
Kubátová, Hana ; Králová Lesná, Ivana (vedoucí práce) ; Galovcová, Markéta (oponent)
Kardiovaskulární choroby jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Studium faktorů ovlivňujících iniciaci a rozvoj aterosklerózy a následně jejích komplikací, napomáhá lepšímu porozumění vzniku této choroby a hledání vhodných způsobů léčby. Iniciálním krokem rozvoje aterosklerózy je adheze monocytů na endoteliální povrch. Cílem této práce bylo zavést a otestovat in vitro model adheze monocytů na endotel a vyhodnotit výsledky dvěma metodami - měřením intenzity fluorescenčního signálu a počítáním adherovaných buněk v zorném poli. V tomto modelu byly využity endoteliální buňky stimulované TNF-α, cytokinem zvoleným vzhledem ke známému efektu na aktivaci endotelu a expresi adhezních molekul. Nejnižší koncentrace TNF-α zvyšující procento adheze THP-1 monocytů na endoteliální buňky ve srovnání s negativní kontrolou byla 1 ng TNF-α/ml. Optimální koncentrace TNF-α zvyšující procento adheze THP-1 monocytů na endoteliální buňky byla 10 ng TNF-α/ml. Vliv TNF-α na zvýšení adheze THP-1 monocytů se projevil už po 5 minutách koinkubace s HUVEC. Optimální doba koinkubace THP-1 monocytů s HUVEC byla 30 - 40 minut při použití 10 ng TNF-α/ml. Kromě koncentrace TNF-α a doby koinkubace měl na procento adheze vliv i počet přidaných THP-1 monocytů. Byl optimalizován model adheze monocytů na endotel in vitro a výsledky...
|
|
|
Phenotypical characterization of the healthy human cornea and the alterations caused by posterior polymorphous corneal dystrophy
Reinštein Merjavá, Stanislava ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Martínek, Jindřich (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Cíle: Cílem práce bylo charakterizovat pomocí vybraných protilátek zdravou lidskou rohovku a rohovku od pacientů se zadní polymorfní dystrofií rohovky (ZPDR). I když je toto onemocnění považováno za ojedinělé, v České republice se nachází jeden z největších souborů pacientů s tímto postižením. To velmi dobře umožnilo sledovat změny na úrovni klinické, buněčné i molekulární. Materiál a metody: K experimentům byl použit soubor 25ti kontrolních rohovek a soubor rohovek od 16ti pacientů se ZPDR. Imunocyto- a imunohistochemicky byly detekovány epiteliální (cytokeratiny) a mezoteliální márkry (mesothelin, kalbindin 2 a protein HBME-1) ve všech vrstvách kontrolních rohovek. Výskyt jednotlivých márkrů byl potvrzen i molekulárními metodami (RT-PCR a Western blot). U rohovek se ZPDR byly sledovány změny v expresi cytokeratinů a ve složení extracelulární matrix (kolagenu IV a VIII). Pro objasnění původu abnormálních endotelových buněk u pacientů se ZPDR po transplantaci rohovky, které způsobují relaps onemocnění, byly současně použity dva metodické postupy; nepřímá fluorescenční imunohistochemie a fluorescenční in situ hybridizace. Výsledky: V rohovkách pacientů se ZPDR byly charakterizovány změny na úrovni exprese cytokeratinů v abnormálním endotelu (silná pozitivita pro cytokeratiny 7, 19, 8 a 18, slabší...
|
host ::
RSS.